G34 - Mergers; Acquisitions; Restructuring; Voting; Proxy Contests; Corporate GovernanceNávrat zpět

Trh fúzí a akvizic v Evropě prošel v posledním desetiletí významnou proměnou, která byla způsobena různými ekonomickými, sociálními a politickými faktory. V letech 2010 až 2023 zažíval evropský trh fúzí a akvizic období trvalého růstu, přičemž došlo k výraznému nárůstu přeshraničních transakcí a posunu v trendech specifických pro jednotlivá odvětví. Tento článek se zabývá analýzou historického vývoje na evropském trhu fúzí a akvizic za období let 2010 až 2023 a identifikace faktorů, které mohou mít vliv na evropský trh fúzí a akvizic z pohledu hodnoty transakcí.

Autor v článku představuje komplexní postup pro vyhodnocení tvorby hodnoty při M&A transakci z hlediska kupujícího, prodávajícího i spojené entity. Tuto evaluaci je vhodné na straně kupujícího provést jak před uskutečněním investice (ex ante), tak s určitým odstupem od ovládnutí cílové společnosti (ex post). V prakticky laděné samostatné kapitole dále nabízí přehled nejdůležitějších daňových a právních konsekvencí jednotlivých transakčních struktur (prodej podílu, fúze, prodej závodu, prodej jednotlivých aktiv či nepeněžitý vklad) v českém prostředí.

V situaci zvýšených ekonomických nejistot mohou mít protistrany akviziční transakce i diametrálně odlišný názor na hodnotu akvizičního cíle. Tento článek popisuje základní metody umožňující překlenutí nejasností ohledně valuace prostřednictvím: (i) odložení platby části kupní ceny v návaznosti na budoucí vývoj, (ii) postupného nabývání vlastnického podílu. V názorném příkladu pak autor demonstruje ekonomicky opodstatněnou aplikaci mechanismu doplatků (srážek z) kupní ceny na základě budoucí finanční výkonnosti cílové společnosti.

Příspěvek pojednává o motivech a determinantech trhu fúzí a akvizic, respektive významu valuací při M&A transakcích v kontextu typického dvoukolového procesu prodeje firmy. Autor se domnívá, že prodávající i kupující sestavují ocenění společnosti především s cílem získat hraniční hodnoty a podklady pro další cenová vyjednávání. Empirické studie ukazují, že investor nejčastěji přeplatí akviziční cenu při: (i) přehnaném očekávání ohledně kladných synergií, (ii) kompetitivním prodejním procesu / u firmy aktivně obchodované na burze, (iii) nedostatku plánovaní, respektive kvalifikovaných lidských zdrojů jak při akvizičních projektech, tak při následné integraci.

Oceňování tržními násobiteli lze považovat za jednu z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších oceňovacích metod podnik u. Tento článek se zabývá návrhem metodického postupu při ocenění podniku tržními násobiteli. Hlavním zdrojem informací tohoto článku byla rešerše literatury z oblasti osvědčených praktických aplikací a vědeckých studií. Hlavní pozornost byla zaměřena na jednotlivé dílčí části postupu ocenění od výběru skupiny srovnatelných podniků až po kontrolní prémii. Výstupem tohoto článku je tak souhrn nejdůležitějších faktorů, které by měl oceňovatel při ocenění podniku tržními násobiteli zohlednit.

Řada studií i učebnic v oblasti oceňování podniků a podnikových financí považuje či prokazuje likvidnost podílů v korporacích za významný faktor hodnoty, resp. ceny akcií. Přes palčivost tohoto problému jsou v české literatuře k oceňování podniku k dispozici o principech aplikace diskontu za nelikvidnost (angl. zkratka DLOM) a jeho výši pouze kusé informace. Tento článek přináší přehled literatury popisující základní vztah mezi likvidností (přesněji veřejnou obchodovatelností) a cenou podílu na vlastním kapitálu. Kritický pohled na výsledky empirických studií a teoretické modely tohoto tzv. diskontu za nelikvidnost ukazuje řadu výzev pro jeho další zkoumání a také to, že při jeho aplikaci nejen v českých podmínkách, z nichž většina DLOM studií nepochází (a tedy není místně obvyklá), ale dokonce i v domovské USA lze mít silné pochybnosti o tom, zda prezentované diskonty zahrnují pouze vliv nelikvidnosti. V neposlední řadě ukazuje vývoj teorie i empiricky pozorovaných hodnot diskontu.