Oceňování 2025, 18(1):33-46 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.299
Článek se věnuje odhadu rizikové prémie kapitálového trhu pro ocenění společností v České republice a rizikově srovnatelných evropských zemích. Upozorňuje na klíčové výzvy při použití tradičních zdrojů dat, zejména z amerického trhu, které mohou vést ke zkreslení výsledků. Článek představuje vlastní výpočet implikované rizikové prémie založený na aktuálních datech evropských společností s podobným rizikovým profilem. Tento výpočet, prováděný bottom-up přístupem, odstraňuje potřebu dodatečných přirážek za riziko země a velikost společnosti. Odhady implikované rizikové prémie pro skupinu velkých a středních společností jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány...
Oceňování 2025, 18(1):47-60 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.300
Tento článek pojednává o hlavních parametrech pro odvozování diskontních měr na úrovni WACC pomocí CAPM v České republice pro ocenění společnosti výnosovým přístupem. Článek nejprve shrnuje pozorovanou praxi v České republice, dále popisuje vybrané parametry diskontní míry, včetně modelových příkladů různých předpokladů u daných parametrů. Poslední kapitola článku obsahuje stručné zamyšlení ohledně diskontních měr pro ocenění start-up společností.
Oceňování 2025, 18(1):24-32 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.298
Cílem tohoto příspěvku je analýza skutečnosti, zda situace v souvislosti se SARS-CoV-2 neměla zásadnější vliv na rizika i na samotný proces oceňování komerčních bank. Byla vymezena jednoduchá hypotéza, že vzhledem k velmi vysokému finančnímu zdraví českých komerčních bank a jejich vysoké stabilitě, by k zásadnějším negativním změnám na proces jejich oceňování nemělo dojít. Základními metodickými nástroji tohoto příspěvku je analýza daného stavu, metoda komparace současného stavu s novými poznatky a také finální syntéza s příslušnými doporučeními pro oblast oceňování komerčních bank. Provedená analýza skutečně ukázala, že i přes určitý krátkodobý pokles...
Oceňování 2025, 18(1):3-23 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.297
Autoři se v diskusním příspěvku zabývají přirážkou za malou velikost společnosti v rámci odhadu nákladů vlastního kapitálu v rámci výnosového ocenění v podmínkách České republiky. Odkazy na odborné publikace a jejich interpretací dokládají existenci velikostního efektu a vypořádávají se s argumenty proti používání přirážky za malou velikost společnosti, které tak považují za překonané. Autoři také poukazují na používání přirážky za velikost v zahraniční i české praxi. Na základě provedené analýzy autoři doporučují zahrnutí přirážky za malou velikost společnosti do odhadu nákladů vlastního kapitálu.
Oceňování 2024, 17(2):36-61 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.296
Cílem článku je posoudit, resp. verifikovat vypovídací schopnost vybraných predikčních modelů a zhodnotit jejich přednosti a nedostatky. Empirická studie ověřuje vypovídací schopnost modelů na obchodních řetězcích se sportovními potřebami či příbuzných podnicích na území České republiky v letech 2017 – 2022.
Oceňování 2024, 17(2):27-35 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.295
Tento článek se zaměřuje na analýzu deformace akvizičních cen v kontextu povinných nabídek převzetí, zejména v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (usnesení 29 Cdo 293/2017) a v kontextu bývalého obchodního zákoníku. Pro správné posouzení přiměřenosti ceny povinné nabídky převzetí je kladen důraz na tržní podmínky a tržní hodnotu předmětných cenných papírů, přičemž alternativní ocenění pomocí oceňovacích modelů má pouze podpůrnou roli, a to jen v případě, že jsou dány zvláštní důvody domnívat se, že trh vykazuje známky deformace. V článku jsou identifikovány nejběžnější faktory, které ovlivňují cenu akcií při akvizici, mezi které patří konkurenční...
Oceňování 2024, 17(2):3-26 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.294
Má start-up v rané fázi budoucí potenciál či ne? To je otázka, kterou si klade řada investorů nebo oceňovatelů start-upů. Kvalifikovaně odpovědět na tuto otázku lze poznáním, jak a proč se empiricky rozhodují zkušení business angel investoři, kteří jsou těmi, kdo investují podstatné částky do start-upů v raných fázích. V tomto článku zjišťujeme klíčové signály, které jsou rozhodující pro p. Jiřího Hlavenku, významného českého angel investora do IT startupů, s historií více než 50 zainvestovaných start-upů a několika tisíci analyzovanými investičními příležitostmi. Výsledky ukazují, že rozhodnutí angel investora je především „sázkou na člověka“...
Oceňování 2024, 17(1):34-54 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.293
Tento článek se zabývá způsobem kalkulace ušlých zisků, resp. určením vhodného řekněme základního vzorce a vysvětlení některých pojmů, které jsou v souvislosti s danou problematikou užívány, přičemž se zároveň zaměřuje na problematiku ztrátových společností. Cílem je shrnout poznatky ohledně využívaných kalkulací, zhodnotit je a vyjádřit se k možnosti jejich využití s ohledem na účel zpracovávané kalkulace ekonomické škody, resp. charakter případu ekonomické škody. Potřeba zabývat se vhodným způsobem kalkulace vyplývá především z toho, že ke kalkulaci ekonomických škod jsou používány různé metody a různé skupiny dat, přičemž je nutné výsledky interpretovat...
Oceňování 2024, 17(1):16-33 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.292
Trh fúzí a akvizic v Evropě prošel v posledním desetiletí významnou proměnou, která byla způsobena různými ekonomickými, sociálními a politickými faktory. V letech 2010 až 2023 zažíval evropský trh fúzí a akvizic období trvalého růstu, přičemž došlo k výraznému nárůstu přeshraničních transakcí a posunu v trendech specifických pro jednotlivá odvětví. Tento článek se zabývá analýzou historického vývoje na evropském trhu fúzí a akvizic za období let 2010 až 2023 a identifikace faktorů, které mohou mít vliv na evropský trh fúzí a akvizic z pohledu hodnoty transakcí.
Oceňování 2024, 17(1):3-15 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.291
Autor v článku představuje komplexní postup pro vyhodnocení tvorby hodnoty při M&A transakci z hlediska kupujícího, prodávajícího i spojené entity. Tuto evaluaci je vhodné na straně kupujícího provést jak před uskutečněním investice (ex ante), tak s určitým odstupem od ovládnutí cílové společnosti (ex post). V prakticky laděné samostatné kapitole dále nabízí přehled nejdůležitějších daňových a právních konsekvencí jednotlivých transakčních struktur (prodej podílu, fúze, prodej závodu, prodej jednotlivých aktiv či nepeněžitý vklad) v českém prostředí.
