Oceňování - Nejnovější články

Zobrazit: Řazení: Stránka:
Témata:

Výsledky 1 až 14 z 14:

Typologie městských obchodních společností na případu akciového portfolia hl. m. PrahyStati

Jakub Mašek, Radana Šmídová

Oceňování 2025, 18(2):55-76 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.304  

Článek vymezuje typologii městských obchodních společností na případu akciového portfolia hl. m.Prahy. Autoři přitom vychází ze čtyř polostrukturovaných rozhovorů se stakeholdery (úředníci, politická reprezentace, management) včetně interních dokumentů a legislativy. Hlavním výstupem článku je rozřazení městských firem do tří kategorií: (i) společnosti poskytující veřejnou službu, (ii) společnosti orientované na zisk a (iii) společnosti spravující svěřený majetek.

Green Bonds - přináší zelené financování ekonomickou výhodu? Úvodní analýza na vybraných evropských datechStati

Petr Jablonský, František Poborský

Oceňování 2025, 18(2):43-54 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.303  

Tento článek je věnován analýze ekonomických přínosů zelených dluhopisů evropských emitentů pomocí zkoumání jejich výnosnosti oproti konvenčním dluhopisům, se zohledněním ESG faktorů. Analýza staví na porovnávání upraveného z-spreadu v jednotlivých skupinách dluhopisů s ratingem Baa1. Naše výsledky ukazují, že zelené dluhopisy mohou poskytovat cenovou výhodu pro delší splatnosti, což značí dlouhodobější ekonomické efekty ESG faktorů. Dále jsme zjistili, že environmentální skóre má vliv na výši z-spreadů (přímo úměrnou), zejména pro kratší splatnosti.

Pracovní kapitál jako generátor hodnoty podniku - vztah k obchodovatelnosti a velikosti firmyStati

David Halfar, Miloš Mařík, Pavla Maříková

Oceňování 2025, 18(2):23-42 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.302  

Oceňovatel by měl v rámci ocenění podniku mimo jiné analyzovat a prognózovat pracovní kapitál a jeho složky. Pro tyto účely je vhodné zejména při tržním ocenění přihlížet k hodnotám dosahovaným podniky ze stejného odvětví. Cílem článku je zjistit, zda se výše tohoto generátoru hodnoty liší kromě odvětví také podle obchodovatelnosti a velikosti podniků. V rámci dvou zemí a tří odvětví byly zkoumány doby obratu zásob, pohledávek a závazků a náročnost tržeb na pracovní kapitál. Hlavním zjištěním provedené analýzy je skutečnost, že obchodovatelnost nemá systematický vliv na pracovní kapitál, zatímco velikost podniku významný vliv má. Podle převažujícího...

Goodwill v investovaném kapitálu při výnosovém oceňování podnikuStati

Václav Adam, Miloš Mařík, Pavla Maříková

Oceňování 2025, 18(2):3-22 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.301  

Cílem článku je analyzovat základní varianty nakládání s účetním goodwillem v investovaném kapitálu a jejich vliv na výnosové ocenění podniku. Na skutečném případu společnosti Pivovary Staropramen, s.r.o. jsou ukázány tři možnosti, jak s goodwillem pracovat – ponechat ho v investovaném kapitálu v hodnotě netto, vykázat ho v původní hodnotě brutto, nebo goodwill z investovaného kapitálu zcela odstranit. Článek poukazuje na riziko chybného závěru ohledně perspektivnosti oceňovaného podniku, pokud vysoká hodnota účetního goodwillu v investovaném kapitálu způsobí pokles rentability pod náklady kapitálu. Druhým rizikem je kalkulace neúměrně vysokých...

Výpočet rizikové prémie kapitálového trhu na základě evropských datStati

Jan Marek

Oceňování 2025, 18(1):33-46 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.299  

Článek se věnuje odhadu rizikové prémie kapitálového trhu pro ocenění společností v České republice a rizikově srovnatelných evropských zemích. Upozorňuje na klíčové výzvy při použití tradičních zdrojů dat, zejména z amerického trhu, které mohou vést ke zkreslení výsledků. Článek představuje vlastní výpočet implikované rizikové prémie založený na aktuálních datech evropských společností s podobným rizikovým profilem. Tento výpočet, prováděný bottom-up přístupem, odstraňuje potřebu dodatečných přirážek za riziko země a velikost společnosti. Odhady implikované rizikové prémie pro skupinu velkých a středních společností jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány...

Diskontní míra a její parametry v České republiceStati

Jakub Říha

Oceňování 2025, 18(1):47-60 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.300  

Tento článek pojednává o hlavních parametrech pro odvozování diskontních měr na úrovni WACC pomocí CAPM v České republice pro ocenění společnosti výnosovým přístupem. Článek nejprve shrnuje pozorovanou praxi v České republice, dále popisuje vybrané parametry diskontní míry, včetně modelových příkladů různých předpokladů u daných parametrů. Poslední kapitola článku obsahuje stručné zamyšlení ohledně diskontních měr pro ocenění start-up společností.

Problematika oceňování komerčních bank v postcovidové doběStati

Milan Hrdý

Oceňování 2025, 18(1):24-32 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.298  

Cílem tohoto příspěvku je analýza skutečnosti, zda situace v souvislosti se SARS-CoV-2 neměla zásadnější vliv na rizika i na samotný proces oceňování komerčních bank. Byla vymezena jednoduchá hypotéza, že vzhledem k velmi vysokému finančnímu zdraví českých komerčních bank a jejich vysoké stabilitě, by k zásadnějším negativním změnám na proces jejich oceňování nemělo dojít. Základními metodickými nástroji tohoto příspěvku je analýza daného stavu, metoda komparace současného stavu s novými poznatky a také finální syntéza s příslušnými doporučeními pro oblast oceňování komerčních bank. Provedená analýza skutečně ukázala, že i přes určitý krátkodobý pokles...

Přirážka za velikost v podmínkách České republikyStati

Radovan Fišer, Zuzana Meteláková

Oceňování 2025, 18(1):3-23 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.297  

Autoři se v diskusním příspěvku zabývají přirážkou za malou velikost společnosti v rámci odhadu nákladů vlastního kapitálu v rámci výnosového ocenění v podmínkách České republiky. Odkazy na odborné publikace a jejich interpretací dokládají existenci velikostního efektu a vypořádávají se s argumenty proti používání přirážky za malou velikost společnosti, které tak považují za překonané. Autoři také poukazují na používání přirážky za velikost v zahraniční i české praxi. Na základě provedené analýzy autoři doporučují zahrnutí přirážky za malou velikost společnosti do odhadu nákladů vlastního kapitálu.

Verifikace vybraných predikčních modelůStati

Radana Šmídová, Jan Zadák

Oceňování 2024, 17(2):36-61 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.296  

Cílem článku je posoudit, resp. verifikovat vypovídací schopnost vybraných predikčních modelů a zhodnotit jejich přednosti a nedostatky. Empirická studie ověřuje vypovídací schopnost modelů na obchodních řetězcích se sportovními potřebami či příbuzných podnicích na území České republiky v letech 2017 – 2022.

Deformace akviziční cenyStati

Barbora Rýdlová, Tomáš Krabec

Oceňování 2024, 17(2):27-35 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.295  

Tento článek se zaměřuje na analýzu deformace akvizičních cen v kontextu povinných nabídek převzetí, zejména v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (usnesení 29 Cdo 293/2017) a v kontextu bývalého obchodního zákoníku. Pro správné posouzení přiměřenosti ceny povinné nabídky převzetí je kladen důraz na tržní podmínky a tržní hodnotu předmětných cenných papírů, přičemž alternativní ocenění pomocí oceňovacích modelů má pouze podpůrnou roli, a to jen v případě, že jsou dány zvláštní důvody domnívat se, že trh vykazuje známky deformace. V článku jsou identifikovány nejběžnější faktory, které ovlivňují cenu akcií při akvizici, mezi které patří konkurenční...

Rozhodování angel investora o investici do start-upu: Klíčová role charakteristik zakladatelůStati

Vít Paclík, Pavel Svačina

Oceňování 2024, 17(2):3-26 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.294  

Má start-up v rané fázi budoucí potenciál či ne? To je otázka, kterou si klade řada investorů nebo oceňovatelů start-upů. Kvalifikovaně odpovědět na tuto otázku lze poznáním, jak a proč se empiricky rozhodují zkušení business angel investoři, kteří jsou těmi, kdo investují podstatné částky do start-upů v raných fázích. V tomto článku zjišťujeme klíčové signály, které jsou rozhodující pro p. Jiřího Hlavenku, významného českého angel investora do IT startupů, s historií více než 50 zainvestovaných start-upů a několika tisíci analyzovanými investičními příležitostmi. Výsledky ukazují, že rozhodnutí angel investora je především „sázkou na člověka“...

Mohou ztrátové společnosti generovat ušlé zisky?Stati

Barbora Nohýnková

Oceňování 2024, 17(1):34-54 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.293  

Tento článek se zabývá způsobem kalkulace ušlých zisků, resp. určením vhodného řekněme základního vzorce a vysvětlení některých pojmů, které jsou v souvislosti s danou problematikou užívány, přičemž se zároveň zaměřuje na problematiku ztrátových společností. Cílem je shrnout poznatky ohledně využívaných kalkulací, zhodnotit je a vyjádřit se k možnosti jejich využití s ohledem na účel zpracovávané kalkulace ekonomické škody, resp. charakter případu ekonomické škody. Potřeba zabývat se vhodným způsobem kalkulace vyplývá především  z toho, že ke kalkulaci ekonomických škod jsou používány různé metody a různé skupiny dat, přičemž je nutné výsledky interpretovat...

Analýza historického vývoje na evropském trhu fúzí a akvizic a identifikace faktorů, které na daném trhu působíStati

Štěpán Kohoutek, Pavla Maříková

Oceňování 2024, 17(1):16-33 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.292  

Trh fúzí a akvizic v Evropě prošel v posledním desetiletí významnou proměnou, která byla způsobena různými ekonomickými, sociálními a politickými faktory. V letech 2010 až 2023 zažíval evropský trh fúzí a akvizic období trvalého růstu, přičemž došlo k výraznému nárůstu přeshraničních transakcí a posunu v trendech specifických pro jednotlivá odvětví. Tento článek se zabývá analýzou historického vývoje na evropském trhu fúzí a akvizic za období let 2010 až 2023 a identifikace faktorů, které mohou mít vliv na evropský trh fúzí a akvizic z pohledu hodnoty transakcí.

M&A transakce: Komplexní analýza hodnoty akviziceStati

Lukáš Hruboň

Oceňování 2024, 17(1):3-15 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.291  

Autor v článku představuje komplexní postup pro vyhodnocení tvorby hodnoty při M&A transakci z hlediska kupujícího, prodávajícího i spojené entity. Tuto evaluaci je vhodné na straně kupujícího provést jak před uskutečněním investice (ex ante), tak s určitým odstupem od ovládnutí cílové společnosti (ex post). V prakticky laděné samostatné kapitole dále nabízí přehled nejdůležitějších daňových a právních konsekvencí jednotlivých transakčních struktur (prodej podílu, fúze, prodej závodu, prodej jednotlivých aktiv či nepeněžitý vklad) v českém prostředí.