Oceňování 2025, 18(1):33-46 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.299
Článek se věnuje odhadu rizikové prémie kapitálového trhu pro ocenění společností v České republice a rizikově srovnatelných evropských zemích. Upozorňuje na klíčové výzvy při použití tradičních zdrojů dat, zejména z amerického trhu, které mohou vést ke zkreslení výsledků. Článek představuje vlastní výpočet implikované rizikové prémie založený na aktuálních datech evropských společností s podobným rizikovým profilem. Tento výpočet, prováděný bottom-up přístupem, odstraňuje potřebu dodatečných přirážek za riziko země a velikost společnosti. Odhady implikované rizikové prémie pro skupinu velkých a středních společností jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány...
Oceňování 2025, 18(1):47-60 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.300
Tento článek pojednává o hlavních parametrech pro odvozování diskontních měr na úrovni WACC pomocí CAPM v České republice pro ocenění společnosti výnosovým přístupem. Článek nejprve shrnuje pozorovanou praxi v České republice, dále popisuje vybrané parametry diskontní míry, včetně modelových příkladů různých předpokladů u daných parametrů. Poslední kapitola článku obsahuje stručné zamyšlení ohledně diskontních měr pro ocenění start-up společností.
Oceňování 2025, 18(1):24-32 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.298
Cílem tohoto příspěvku je analýza skutečnosti, zda situace v souvislosti se SARS-CoV-2 neměla zásadnější vliv na rizika i na samotný proces oceňování komerčních bank. Byla vymezena jednoduchá hypotéza, že vzhledem k velmi vysokému finančnímu zdraví českých komerčních bank a jejich vysoké stabilitě, by k zásadnějším negativním změnám na proces jejich oceňování nemělo dojít. Základními metodickými nástroji tohoto příspěvku je analýza daného stavu, metoda komparace současného stavu s novými poznatky a také finální syntéza s příslušnými doporučeními pro oblast oceňování komerčních bank. Provedená analýza skutečně ukázala, že i přes určitý krátkodobý pokles...
Oceňování 2025, 18(1):3-23 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.297
Autoři se v diskusním příspěvku zabývají přirážkou za malou velikost společnosti v rámci odhadu nákladů vlastního kapitálu v rámci výnosového ocenění v podmínkách České republiky. Odkazy na odborné publikace a jejich interpretací dokládají existenci velikostního efektu a vypořádávají se s argumenty proti používání přirážky za malou velikost společnosti, které tak považují za překonané. Autoři také poukazují na používání přirážky za velikost v zahraniční i české praxi. Na základě provedené analýzy autoři doporučují zahrnutí přirážky za malou velikost společnosti do odhadu nákladů vlastního kapitálu.
Oceňování 2024, 17(2):36-61 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.296
Cílem článku je posoudit, resp. verifikovat vypovídací schopnost vybraných predikčních modelů a zhodnotit jejich přednosti a nedostatky. Empirická studie ověřuje vypovídací schopnost modelů na obchodních řetězcích se sportovními potřebami či příbuzných podnicích na území České republiky v letech 2017 – 2022.
Oceňování 2024, 17(2):27-35 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.295
Tento článek se zaměřuje na analýzu deformace akvizičních cen v kontextu povinných nabídek převzetí, zejména v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (usnesení 29 Cdo 293/2017) a v kontextu bývalého obchodního zákoníku. Pro správné posouzení přiměřenosti ceny povinné nabídky převzetí je kladen důraz na tržní podmínky a tržní hodnotu předmětných cenných papírů, přičemž alternativní ocenění pomocí oceňovacích modelů má pouze podpůrnou roli, a to jen v případě, že jsou dány zvláštní důvody domnívat se, že trh vykazuje známky deformace. V článku jsou identifikovány nejběžnější faktory, které ovlivňují cenu akcií při akvizici, mezi které patří konkurenční...
Oceňování 2024, 17(2):3-26 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.294
Má start-up v rané fázi budoucí potenciál či ne? To je otázka, kterou si klade řada investorů nebo oceňovatelů start-upů. Kvalifikovaně odpovědět na tuto otázku lze poznáním, jak a proč se empiricky rozhodují zkušení business angel investoři, kteří jsou těmi, kdo investují podstatné částky do start-upů v raných fázích. V tomto článku zjišťujeme klíčové signály, které jsou rozhodující pro p. Jiřího Hlavenku, významného českého angel investora do IT startupů, s historií více než 50 zainvestovaných start-upů a několika tisíci analyzovanými investičními příležitostmi. Výsledky ukazují, že rozhodnutí angel investora je především „sázkou na člověka“...
Oceňování 2024, 17(1):34-54 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.293
Tento článek se zabývá způsobem kalkulace ušlých zisků, resp. určením vhodného řekněme základního vzorce a vysvětlení některých pojmů, které jsou v souvislosti s danou problematikou užívány, přičemž se zároveň zaměřuje na problematiku ztrátových společností. Cílem je shrnout poznatky ohledně využívaných kalkulací, zhodnotit je a vyjádřit se k možnosti jejich využití s ohledem na účel zpracovávané kalkulace ekonomické škody, resp. charakter případu ekonomické škody. Potřeba zabývat se vhodným způsobem kalkulace vyplývá především z toho, že ke kalkulaci ekonomických škod jsou používány různé metody a různé skupiny dat, přičemž je nutné výsledky interpretovat...
Oceňování 2024, 17(1):16-33 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.292
Trh fúzí a akvizic v Evropě prošel v posledním desetiletí významnou proměnou, která byla způsobena různými ekonomickými, sociálními a politickými faktory. V letech 2010 až 2023 zažíval evropský trh fúzí a akvizic období trvalého růstu, přičemž došlo k výraznému nárůstu přeshraničních transakcí a posunu v trendech specifických pro jednotlivá odvětví. Tento článek se zabývá analýzou historického vývoje na evropském trhu fúzí a akvizic za období let 2010 až 2023 a identifikace faktorů, které mohou mít vliv na evropský trh fúzí a akvizic z pohledu hodnoty transakcí.
Oceňování 2024, 17(1):3-15 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.291
Autor v článku představuje komplexní postup pro vyhodnocení tvorby hodnoty při M&A transakci z hlediska kupujícího, prodávajícího i spojené entity. Tuto evaluaci je vhodné na straně kupujícího provést jak před uskutečněním investice (ex ante), tak s určitým odstupem od ovládnutí cílové společnosti (ex post). V prakticky laděné samostatné kapitole dále nabízí přehled nejdůležitějších daňových a právních konsekvencí jednotlivých transakčních struktur (prodej podílu, fúze, prodej závodu, prodej jednotlivých aktiv či nepeněžitý vklad) v českém prostředí.
Oceňování 2023, 16(1-2):58-74 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.290
Cílem tohoto článku je upozornit na nejzásadnější interpretační problémy související s vymezením obvyklé ceny jako kategorie hledané hodnoty v zákoně o oceňování majetku, a pokusit se tím přispět k zamyšlení všech zainteresovaných stran, tedy jak samotných oceňovatelů, tak zadavatelů ocenění, kterými často bývají i orgány veřejné správy, a zejména pak tvůrců tohoto právního předpisu, nad smysluplností a opodstatněností některých jeho ustanovení, což by mohlo v konečném důsledku přispět k urychlení revize nejen zákona o oceňování majetku, ale i souvisejících právních předpisů tak, aby oceňování v ČR bylo již v nejbližších letech založeno na ekonomicky...
Oceňování 2023, 16(1-2):40-57 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.289
V situaci zvýšených ekonomických nejistot mohou mít protistrany akviziční transakce i diametrálně odlišný názor na hodnotu akvizičního cíle. Tento článek popisuje základní metody umožňující překlenutí nejasností ohledně valuace prostřednictvím: (i) odložení platby části kupní ceny v návaznosti na budoucí vývoj, (ii) postupného nabývání vlastnického podílu. V názorném příkladu pak autor demonstruje ekonomicky opodstatněnou aplikaci mechanismu doplatků (srážek z) kupní ceny na základě budoucí finanční výkonnosti cílové společnosti.
Oceňování 2023, 16(1-2):27-39 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.288
Cílem tohoto příspěvku bylo prověření, jakým způsobem je průměrné zadlužení, a tedy i oborový standard vlastně vytvářeno. Byla vyjádřena jednoduchá hypotéza, že významnější shluk podniků mající určitý užší rozsah zadlužení nejlépe blížící se průměrnému zadlužení a oborovému standardu bude možné najít pouze v některých oborech, rozhodně ne ve všech. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Ani v jednom oboru Výroba železa, Výroba obuvi, Výroba strojů. Motorová vozidla, Výroba nápojů, Výroba elektrických zařízení, Letecká doprava, Farmacie, se nepodařilo identifikovat významnější skupinu podniků, které by se nacházely okolo průměrného zadlužení, a tedy oborového...
Oceňování 2023, 16(1-2):3-26 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.287
Článek popisuje účetní a peněžní modely pro odhad implikovaných nákladů vlastního kapitálu, konkrétně model reziduálního příjmu (Residual Income Model) a model abnormálního růstu zisku (Abnormal Earnings Growth Model), resp. dividendový model a modelu volných peněžních toků na úrovni vlastního kapitálu. Tyto modely jsou v úplnosti odvozeny a následně je na příkladech popsáno jejich použití v praxi.
