K41 - Litigation ProcessNávrat zpět

V letech 2005 až 2013 bylo při vytěsněních v téměř 470 společnostech vyplaceno menšinovým akcionářům téměř 17,8 mld. Kč. V řadě případů probíhají soudy o doplatky protiplnění (vypořádání). Jde o naléhavý problém české justice, který vyžaduje řešení otázky, jaká kategorie hodnoty je v těchto případech na místě. Byť se volba kategorie hodnoty při vytěsněních již judikatorně stabilizovala, Kohoutek a kol. (2018) předkládají závěry, které však již dříve byly vyvráceny, a tvrdí, že právní normy, resp. znalci v tomto nemají jasno. Naneštěstí, soudy zpravidla nezadávají znalci zadání tak přesně, jak bychom si přáli a právem předpokládají schopnost znalce vyložit zadání v kontextu účelu posudku. Tento článek přináší komplexní ekonomický a logický výklad již derogovaných i aktuálně účinných právních norem souvisejících s určením protiplnění (vypořádání) za akcie při vytěsnění. Z něj dovozuji, že protiplnění (vypořádání) při vytěsnění by mělo být nejméně na úrovni poměrného podílu na tržní hodnotě jmění cílové společnosti, nejvýše pak na úrovni tržní hodnoty akcie v kontrolním podílu.

Tento příspěvek se věnuje vládnímu návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Sumarizuje části, identifikované autorem článku jako problematické a předkládá jejich rozbor, jakož i rozbor jejich důsledků. Lze říci, že ve stávající podobě bude novelizace znalecké činnosti počinem, který může podstatně zpomalit řadu řízení před orgány veřejné správy - od řízení trestních po řízení v oblasti civilního práva, může dále posunout složení znalecké obce nežádoucím směrem (nepříznivý výběr) a zvýšit motivaci některých znalců podávat nepravdivé či zkreslené posudky.