Oceňování, 2018 (roč. 11), číslo 2

Stati

Squeeze-out a spravedlivá hodnota

Pavel Kohoutek, Tomáš Podškubka, Jiří Hlaváč

Oceňování 2018, 11(2):3-20 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.209  

Článek se zabývá problematikou použití vhodné báze hodnoty při ocenění zejména pro účely vytěsnění (neboli squeeze-outu). V poslední době se v praxi objevuje báze spravedlivé hodnoty. V první části článku je uvedeno shrnutí metodiky ZNAL a OCE se zaměřením na volbu správné báze hodnoty při ocenění pro účely squeeze-outu. Takovou bází je podle názoru autorů báze tržní hodnoty. Při ocenění pro účely squeeze-outu nelze z ekonomické logiky eliminovat v rámci odhadu diskontní míry přirážku za velikost společnosti a za omezenou likviditu. Na závěr se článek věnuje prvním diskuzím k možnému použití báze spravedlivé hodnoty. Přístup k spravedlivé bázi hodnoty...

Práce s datem ocenění a s tím spojené dostupné informace

Veronika Machová, Tomáš Podškubka, Jiří Hlaváč

Oceňování 2018, 11(2):21-28 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.210  

Tento příspěvek se zabývá problematikou práce s dostupnými informacemi v relaci k datu ocenění. Uvádí základní metodickou úpravu obsaženou v Mezinárodních oceňovacích standardech a v návrhu standardu S1 OP VŠE "Standard pro oceňování podniku v České republice" vypracovaném Institutem oceňování majetku. Dále navrhuje přístup, jak pracovat se zdroji informací, jež obsahují informace vzniklé do data ocenění, ale jsou publikovány až po datu ocenění. Věnuje se také tématu úlohy znalce při eliminaci informační asymetrie. Zabývá se i otázkou, jaké metodické postupy používat, pokud mezi datem ocenění a datem vyhotovení ocenění dojde k jejich vývoji.

K vybraným problémům oceňování majetku s důrazem na oceňování podniku

Miloš Mařík, Pavla Maříková

Oceňování 2018, 11(2):29-43 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.211  

Článek rozebírá několik problematických prvků oceňování, které jsou v současné době značně diskutovány, a navrhuje k nim určitá doporučení. Za prvé, není možné vyžadovat, aby byl znalecký posudek na ocenění správný a současně jednoznačný. Je možné pouze vytvořit národní oceňovací standardy, klást důraz na etiku znalců a na dodržování obecných zásad pro posudky. Za druhé, do českých právních předpisů je nutné zařadit tržní hodnotu v mezinárodním pojetí. Není vhodné vytvářet různé varianty tržní hodnoty a ceny obvyklé. Za třetí, článek navrhuje některé možnosti, jak uplatňovat princip nejvyššího a nejlepšího využití při tržním oceňování podniku. Za čtvrté,...

Metodické postupy vedoucí ke stanovení pojistné hodnoty rodinného domu na českém pojistném trhu

Lenka Přečková, David Papáček

Oceňování 2018, 11(2):44-59 | DOI: 10.18267/j.ocenovani.212  

Problematika článku spadá do oblasti pojišťovnictví a oceňování nemovitých věcí. Předmětem výzkumu jsou oceňovací postupy potřebné pro výpočet pojistné hodnoty rodinného domu používané pojišťovnami v České republice k 31. 12. 2017. Do analýzy a hodnocení výpočtů je zakomponována veřejně dostupná kalkulace pojistné hodnoty na webových stránkách České asociace pojišťoven a výpočet pomocí Vyhlášky č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování. Aby byly možné metody a pojistné hodnoty vyhodnotit, je nutné specifikovat konkrétní rodinný dům pomocí hodnototvorných faktorů. Cílem článku je zhodnotit stanovené pojistné hodnoty a metody, které používají jednotlivé...