G20 - Financial Institutions and Services: GeneralNávrat zpět

Cílem tohoto příspěvku je analýza skutečnosti, zda situace v souvislosti se SARS-CoV-2 neměla zásadnější vliv na rizika i na samotný proces oceňování komerčních bank. Byla vymezena jednoduchá hypotéza, že vzhledem k velmi vysokému finančnímu zdraví českých komerčních bank a jejich vysoké stabilitě, by k zásadnějším negativním změnám na proces jejich oceňování nemělo dojít. Základními metodickými nástroji tohoto příspěvku je analýza daného stavu, metoda komparace současného stavu s novými poznatky a také finální syntéza s příslušnými doporučeními pro oblast oceňování komerčních bank. Provedená analýza skutečně ukázala, že i přes určitý krátkodobý pokles výkonnosti českých komerčních bank v krizovém roce 2020 se české komerční banky vypořádaly s koronavirovou krizí velmi dobře a zásadně se nezvýšil ani ukazatel default rate. Z toho vyplývá, že žádný zásadnější vliv na problematiku oceňování komerčních bank koronavirová krize mít nebude. Potvrdilo se, že právě velmi dobré finanční zdraví českých komerčních bank i přísná regulační politika ČNB zvyšuje odolnost těchto institucí v případě příslušných krizí. Zesilující regulační opatření mohou mít pouze negativní vliv na snížení hodnoty komerčních bank především v případě použití výnosových metod.

Cílem tohoto příspěvku bylo ověření správnosti stanovení průměrných zadlužeností a oborových standardů v dříve analyzovaných oborech a analýza vývoje průměrného zadlužení v těchto vybraných oborech. Základní použitou metodou pro naplnění tohoto cíle příspěvku byla především metoda analýzy údajů z databáze VŠE Praha Albertina a teoretických východisek i praktických závěrů z předchozího výzkumu. Byla navržena jednoduchá hypotéza, že průměrné zadlužení, a tedy i oborové standardy budou potvrzeny pouze v určitých oborech. Vyslovená hypotéza se potvrdila jen částečně. Ukazuje se, že stanovené průměrné výše zadluženosti a oborových standardů v minulosti byly celkem relevantní a tyto hodnoty byly potvrzeny ve většině oborů. Při doporučení možné volatility +(-) 5 % byly stanovené, respektive potvrzené hodnoty průměrné zadluženosti a oborového standardu 50 % pro obory Výroba železa, Výroba obuvi, a Motorová vozidla, 40 % pro obor Výroba strojů, Výroba nápojů a Výroba elektrických zařízení a 35 % pro obor Farmacie.

Cílem tohoto příspěvku bylo posoudit, do jaké míry vznik mimořádné situace, kterou v roce 2020 a 2021 způsobil SARS-CoV-2, ovlivňuje výnosové oceňování. Dopady na výnosové oceňování podnikatelských subjektů mohou být neutrální, negativní nebo pozitivní podle toho, jak bylo příslušné odvětví ovlivněno SARS-CoV-2. V případě negativního dopadu dochází k poklesu výnosů oproti plánovaným hodnotám v rámci výnosového oceňování, a tedy i ke snížení hodnoty výnosově oceňovaného podnikatelského subjektu. Intenzita tohoto negativního vlivu bude vycházet ze schopnosti daného subjektu vypořádat se s dopady krize neboli z příslušného vnitřního potenciálu tohoto oceňovaného subjektu, a také na tom, zda krize SARS-CoV-2 postihla období v rámci první fáze oceňování nebo až v rámci pokračující hodnoty. Negativní dopad se projevuje především v rámci strategické analýzy i analýzy finanční. Dochází k odlišnému vývoji trhu jako celku, ale ke změnám dochází také vlivem měnících se konkurenčních pozic. I přes krizí způsobené problémy má výnosové oceňování své místo a svojí vypovídací schopnost, přičemž je třeba posílit analýzu vnitřního potenciálu oceňovaného podnikatelského subjektu z hlediska schopnosti čelit případné krizi.

Cílem příspěvku je proto posoudit, zda navržené České oceňovací standardy pro finanční instituce (ČOSFI) jsou v souladu se základními principy a postupy Mezinárodních oceňovacích standardů (IVS), což by zvýšilo jejich relevantnost, serióznost a vypovídací schopnost. Pro účely naplnění cíle tohoto příspěvku je využita metodika analýzy IVS i ČOSFI a jejich komparace s následnou syntézou získaných poznatků do příslušných závěrů. Tento cíl byl splněn a stručnou analýzou a následnou komparací získaných poznatků bylo zjištěno, že ČOSFI plně odpovídají koncepci a záměrům IVS a jsou s nimi plně kompatibilní, jak v oblasti účelu ocenění, tak i použitých metod výnosového oceňování, oceňování tržním porovnáním, majetkovým oceňováním i oceňováním nehmotného a finančního majetku což jen potvrzuje jejich adekvátnost a využitelnost. Jedinou oblastí, na které je nutné ještě zapracovat, je posílení teritoriálních vlivů na území České republiky a také promítnutí vlivu inflace ve vybraných oblastech.

Cílem tohoto příspěvku je ověření přesnosti predikce úrokových výnosů a výnosů z poplatků a provizí pro účely výnosového ocenění na bázi vybraných tvarů regresních funkcí. Tento přístup je využíván v případě, že nejsou k dispozici interní bankovní údaje a je nutné sestavit finanční plán pro účely výnosového oceňování banky. Zdrojem informací jsou diplomové práce čtyř studentů Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze pod vedením jednoho z autorů příspěvku zabývající se oceňováním vybrané komerční banky. V každé práci byly sestaveny dvě regresní funkce zvlášť pro úrokové výnosy a zvlášť pro výnosy z poplatků a provizí. Přesnost odhadů těchto funkcí byla podrobena srovnání se skutečně dosaženými hodnotami. Bylo zjištěno, že v případě úrokových výnosů je nejvhodnější volit raději vícenásobnou regresi než regresi založenou pouze na HDP jakožto vysvětlující proměnné, což bylo v analyzovaných diplomových pracích v mnoha případech provedeno. Vícenásobná regrese se jeví jako přesnější. V případě predikce výnosů z poplatků a provizí se jako nejvhodnější ukazuje opět vícenásobná regrese s využitím dvou vysvětlujících proměnných, a to sice počet obyvatel ČR a vývoj měnového kurzu české koruny vůči Euru.

Cílem tohoto příspěvku je analyzovat přesnost stanovení predikce úrokových výnosů a výnosů z poplatků a provizí banky vypočítaných pouze odhadem na bázi regresní analýzy s vysvětlujícími proměnnými např. HDP, sazby PRIBOR, změny měnových kurzů apod. pro první a druhý rok finančního plánu oceňované komerční banky, přičemž tato přesnost bude stanovena jako procentuální odchylka od skutečně dosažené hodnoty vykázané v účetních výkazech oceňované banky. Otázkou je, jaká přesnost odhadu je ještě akceptovatelná a jaká už nikoliv. Oceňovací praxe povětšinou považuje za relativně dobrý odhad s odchylkou do 10 % od skutečného stavu a za maximálně akceptovanou odchylku do 20 %. Tu má v průměru pouze odhad čistého úrokového výnosu pro první rok plánu. Přesnost odhadu závisí zejména na přesnosti jednotlivých ocenění, kde tři z nich splňují akceptovanou odchylku 20 %. Přesnější informace bude možné získat dalšími výzkumy, až budu známa data pro další roky.